Kdesi jsem našel ­"Liquid metal consists of metal alloys such as gallium, indium, and tin­", takže rtuť to není.

Dík za info. Zajímavá informace. Tekutý kov není ani jeden z nich i když maj nízký teploty tání. Existuje teda teoreticky ta zázračná možnost že jejich slitina má nižší teplotu tání než kterýkoliv z nich. Zázračná jako úžasná funkce fyziky. Vím že to slitina udělat může, ale ani nevím že při normální teplotě je nějaká slitina kovů tekutá. Za normálních podmínek znám z kovů tekutou jen rtuť. Jestli to fakt nepotřebuje vyšší teplotu, tak to je úžasný a zajímavější než výkon toho procesoru :­-­) Rtuť se hodně používala v měřící technice a skončila kvůli tomu že to je prudký jed. Tohle je snad bezpečný a to by dávalo velký možnosti.
gallium 30°C
indium 157°C
cín 232°C

Prvé produkty s tekutým kovom sa predávajú od roku 2005. Ide o eutektické zliatiny Tebou uvedených kovov. Pozri na Internete produkty značiek Coollaboratory, Thermal grizzly, Thermaltake, Phobya.

Koukám a jsou to pasty, tak asi tekutý kov smíchaný s nějakým práškem. Samotný tekutý kov by z chladiče vytekl, ale byla by to zajímavá věc na jiný využití i když hodně drahý.

Jde o 100% kov, žádný prášek.

Jste opravdu takový ignorant, nebo to tu na nás jenom hrajete? Nebo jste teprve včera objevil počítač?

Tekutý kov se pro chlazení desktopových CPU, GPU, ale ­(i notebooků­) v případě extrémního overclockingu používá více než 10 let, není možné že byste nikdy nikde nenarazil na článek, či video, které řeší delid CPU, či nanášení tekutého kovu na GPU. Třeba takový Der8auer k této problematice uveřejňuje několik videí ročně.

Myšlenka snížit procesoru napětí a tím i příkon a zahřívání je dobrá. A pokud člověk použije u Ryzenu dynamické snížení pomocí Curve Optimizeru ­(PBO CO­), tak může dostat při nižším příkonu i vyšší výkon, než při základním nastavení z výroby. Na R5600G jsem při ladění výkonu iGPU stáhnul pomocí CO napětí CPU jader v podstatě na spodní doraz, takže z TDP zbylo víc na iGPU. A napětí mírně přetaktované iGPU šlo stáhnout taky celkem dost a tak na chlazení stačil i ten základní chladič z krabice.

Jenže tady holt šlo o něco jiného. Člověk nebude dělat odvíčkování procesoru, přepastování tekutým kovem a chlazení vodníkem, aby pak podvoltovával a kochal se tím, že procesor běží málem na pokojové teplotě. Ber8auer chtěl zjistit, kam se změnou chlazení posunou meze toho procesoru, a to bez přetaktování dost dobře nejde. Ostatně sám na konci testu uvádí, že tahle úprava chlazení má reálně smysl hlavně pro lidi, kteří chtějí postavit malý komp s omezenými možnostmi chlazení a udržet ho tichý.

U 8700G nikdo výdrž na baterii řešit nebude, když to je desktop CPU. Pro laptop varianty souhlasím.